Dost často poslední dobou slýchám o vztazích v marketingu.Jak to mají reklamní agentury těžké a klienti je nechápou.Výběrová řízení jsou rozhodnuta předem, pokud vůbec probíhají a podobně.Možná to tak občas i bude,ale je to už trochu omletý folklór.To co v krizi většinou opravdu zafunguje je to, že se všichni, kdo jsou na jedné palubě snaží spojit síly a být jeden tým nebo chcete li citaci: "All hands on the deck." A to platí i pro vztahy zadavatel agentura.Je to přeci jen tým na společném projektu, který má pracovat v ovzduší vzájemné důvěry, jinak stojí výsledek za bačkoru...
Jenže cesta k důvěře mezi zadavatelem a agenturou je opravdu trnitá.Já jsem strávil v nadnárodních agenturách taky pár let života a musím říct, že teprve má role marketingového konzultanta mi otevřela oči.Je to dobré pro nadhled, stojíte někde na pomezí zadavatelů a tvůrců.Začínám mít dojem, že ta spíše tvůrčí krize, která se týká marketingu je hlavně o tom, že každý mluví jinou řečí, má jiné problémy a jede si ve svých klišé a moc se nesnaží vzájemně se pochopit.
Mnohé agentury si myslí, že všechno je v nových médiích a silné kreativě.Možná ano, ale jen velmi částečně.Teprve až si s klientem projdete výrobu,zjistíte jak to má s distribucí, zeptáte se ho na jeho problémy, pocity a názory, pak většinou brief nebrief zjistíte, že musíte začít stejně úplně odjinud, pokud tam máte být vůbec co platný...